Skalní skulptury Václava Levého v přírodě v okolí Liběchova

Václav Levý přišel na liběchovský zámek jako kuchař kolem roku 1840. Tehdy také započal v okolních lesích své mistrovské dílo. Rozmanitost tvarů pískovcových skal byla pro nadaného mladíka velkou inspirací. Jeho silný temperament a divoká fantazie spolu s velkým nadáním dala vzniknout nejrozsáhlejšímu tuzemskému sochařskému dílu ve volné přírodě.

V roce 1841 vytesal do dvou skalních bloků nad obcí Želízy ohromné a bizarní, pro někoho snad až děsivé, Čertovy hlavy. Hlavy jsou vysoké téměř 10 m a jsou největší skalní skulpturou v Čechách, takže není-li vrch zalesněn, jsou viditelné už z dálky. Existují různé dohady o tom, jaký předobraz nebo nevšední zážitek mohl mladého sochaře inspirovat. Velmi pravděpodobně tu umělcovu ruku vedla sama příroda a motivovala jej silná touha vtisknout nový tvar neživé hmotě. Na protějším svahu rokle pak vytvořil další skvost – skalní skulptury nazvané Blaník a Klácelka. Podrobněji se o nich dočtete v samostatné kapitole.